Loading ...
Možná mnoha lidem jméno Blaze Bayley nic neřekne. Ale určitě každý slyšel jméno skupiny Iron Maiden. A právě u nich Blaze působil, když je opustil jejich zpěvák. Po jeho návratu se musel postavit na vlastní nohy a funguje se svou vlastní kapelou.Celkově se dá říct, že Blaze provází smůla a věci se mu nedaří, i když potenciál mé obrovský. To se ale naštěstí snad zlomilo. Fošna „The Man Who Would Not Die“ z roku 2008 byla velmi úspěšná a teď vyšela další, obdobně kvalitní, „Promise And Terror“. A právě turné k této desce dovedlo Blaze i k nám.
Přiznám se, že na první předkapelu jsem nebyl, ani nevím, kdo vlastně hrál. Jako druzí předskokani nastoupili čeští Rimortis. O téhle power metalové kapele jsem zaslech, slyšel jsem i pár písniček, ale vlastně jsem je neznal. Dojem byl velice příjemný. Melodická hudba, dobrá navučení, čistý zpěv… Rozhodně zaujali. Možná jen malá výtka – jejich písničky na mě působily poněkud stejně. Ale možná to bylo jen mým dojmem, kdy kapelu nemám naposlouchanou a nebo volbou koncertního setu. Každopádně to byl ale pro Blaze důstojný úvod a přinutili mě se na ně ještě podívat.
Blaze nastoupil neuvěřitelně civilně. Vlastně celý koncert byl civilní, na nic si nehrál. Žádné bombastické intro a promyšlený nástup, žádné fingované odchody a povinné přídavky na konci. Kapela prostě přišla, v rychlosti se nachystala (žádné prostoje, vše bylo připravené) a začala hrát. A hráli v kuse až do konce, přes 2 hodiny. Skutečně úctyhodný výkon, když uvážíme, co ze sebe dávali. Jen zvuk byl trochu horší zpěv mi přišel krapet utopený. Možná to jen bylo dáno mou pozicí přímo u odposlechů basy a kytary.
Bayley jel naplno. Jakkoliv působil civilně a přirozeně, tak zpěv a hudba měly tah a koule. Kdo přišel na nějakou odpočinkovou selanku, musel být zklamán, energie se valila, jako by na pódiu stál Temelín. Hlavně Blaze, ale i baskytarysta byli neúnavní. Baskytaru jsem měl přímo u očí a musím říct, že jsem často jen zíral, jak prsty lítají po strunách tohoto, prý jen rytmického, nástroje. Nakonec – basa hraje nadstandardní roli i u Iron Maiden a Blazovi evidentně tento styl naprosto vyhovuje. Hrály se převážne songy z posledních 2 CD, ale nemohly chybět ani písně z Bayleyho Maidenovského období – na fanoušky čekaly celé 4.
Kromě velké dávky energie byl neuvěřitelný kontakt s publikem. Bayley neustále komunikoval s lidmi, podával jim ruce apod. Při zpěvu stál na samé hraně pódia, co nejblíž lidem a nakláněl se dopředu. Až jsem čekal, že přepadne. Ale fanoušci by ho padnout nenechali ani fyzicky, když to neudělali obrazně.
Příjemné je, Bayley nás má hodně rád. To, že jsme nejlepší publikum v Evropě už jsem slyšel i od frontmanů mnoha jiných kapel. Nemůžu posoudit, jestli to říkají všude a nebo jsou Češi skutečne tak vstřícní a nadstandardní. Bayley ale několikrát děkoval každému, že přišel na koncert, že si koupil CD. A že hodně i díky úspěchu v Čechách mohl vydat další CD sám, pod vlastním labelem. Bylo poznat, že měl těžké období, úspěchu si váží a rozhodně neusíná na vavřínech, nechová se jako hvězdná primadona. Nakonec řekl, že má narozeniny a naplánoval turné tak, aby tento den hrál právě v Praze. A že bude po koncertě s fanoušky pít a každá žena, co bude chtít, od něj dostane pusu. Ani jedno jsem nevyzkoušel 
, ale jeho přístup k fanouškům je opravdu obdivuhodný. Jen tak dál, držím palce.
Fotoreport: Petr Zip Hájek
