1. dubna byl v pražském Exitu Chmelnice koncert skupiny Axxis. A nebyl to žádný Apríl. Naopak, byl to koncert jak řemen.
Axxis milovníky „popového“ power metalu vždy potěší. Jejich velmi melodická a přímočará hudba je na koncertu vždy podpořena skvělou, živelnou show.
Když jsem přišel do klubu, překvapilo mě, jak málo lidí tam je. Až jsem se bál fiaska, kdy na kapelu takovéto úrovně přijde jen pár lidí. S úderem osmé začala hrát první předkapela – Mad Max. Jsou to veteráni, co hráli old-schoolový heavík. Bylo to neobjevné, ale opravdu příjemné. Sice bych si je doma nepustil, na to mám dost lepší muziky, ale na koncertě smysl měli a lidi rozehřáli.
Jako druzí, už do zaplněnějšího sálu, nastupovali domácí Eagleheart. Znal jsem jejich jedno CD a celkem jsem se i těšil (poměrně příjemný power, kterému na CD asi nejvíce škodí nevyzrálý zpěv). Bohužel naživo to bylo dost zoufalé. Začali o čtvrt hodiny později kvůli nějaké zvukařině. Zvuk byl ale přesto děsný – nástroje zanikaly a byl slyšet jen nějaký obecný chaos. Zpěvák byl asi poněkud indisponován a byl ještě o dvě třídy horší, než na CD. Musím říct, že jsem se modlil, aby už byli za mnou.
O přestávce se sál dozaplnil, pak se setmělo a zaznělo intro z nové desky Axxis – Utopia. A hned na to navázala „Utopia“ jako titulní píseň. Atmosféra byla výborná a Axxis sypali z rukávu nové i starší písničky. Vzhledem k tomu, že nové album považuji za velmi povedené, užíval jsem si to. Samozřejmě došlo i na megapecky „Little look back“ a „Nana,hey,hey,kiss him goodbye“. Znovu použili staré fórky („Neumím moc šesky a tak jsem si vzal tenhle zas*aný papír“). Opět vytáhli na pódium dívku, aby jim pomohla s tamburínou (a Bernhard měl šťastnou ruku, tentokráte i zpívala a velmi dobře). Tím, že nebyli svázáni přísným festivalovým harmonogramem, se více odvázali a drobných fórků a srandiček bylo přehršel. A stále to fungovalo, energie a nadšení cákalo z pódia ve velkém. Lidi reagovali velmi živě, vytvořili výbornou atmosféru. Bylo vidět, že celý koncert si užívala i sama kapela. Dokonce jsme dostali i nadstandardní druhý přídavek. Koncert skončil až čtvrt hodiny po půlnoci. Veškeré zaváhání předkapel bylo zapomenuto, Axxis byli opravdu výborní. Každý kdo nebyl, prohloupil
.
Malá poznámka: bohužel v klubu byly mimořádně mizerné podmínky pro focení, světel poskrovnu, takže fotek není mnoho a nejsou dokonale kvalitní. Ale nestřílejte fotografa, dělal, co mohl.
Fotoreport: Petr Zip Hájek















